...........Bojovali pěstmi a odvraceli si útoky.Minagana se mu dostala na tělo a doslova ho srážela k zemi.Vlkodlak už klečel,když v tom vytáhnul kunai a vrazil jí ho nohy.Tam ,kam se ona sama předtím bodla.Minagana upadla na kolena přímo před něj a v ruce svírala kunai,který si z nohy vytáhla.Klečeli u sebe na proti sobě a hleděli si do očí.
"Jsi dobrá."řekl jí vlkodlak přes zaťaté zuby a rukou jí chytil ze zadu za vlasy.Minagana zaječela bolestí.Přitáhnul si její hlavu za vlasy blíž a hleděl jí do očí.
"Ale měla bys použít element,než příjdeš o život."dořekl a vrazil Minaganě hřbetem ruky po obličeji.Podívala se na něj skrz vlasy a usmála se.
"Ještě to chvíli vydržím.".Praštila ho do druhého neporaněného boku a schytala pěstí do obličeje.Vlkodlak se nějak doškrábal na nohy a dostal se Minaganě za záda.Chytil ji za vlasy a přitáhnul si ji do zadu.Minagana zařvala bolestí.
"Máš smůlu,že jsi se se mnou pustila do boje a nepoužíváš element,se kterým máš jasnou výhru.Jsem jenom nepřeměněný vlkodlak."bolestně se vysmíval Minaganě a tvář měl zkřivenou bolestí od krvácejícího boku,va kterém mu vězela dýka.
"Ukážu ti teď jeden stav,ve kterém mi neublížíš,mám šanci vyhrát a nemusím použít element."zavřela oči.Měla zakloněnou hlavu ,protože ji vlkodlak držel za vlasy,takže viděl všechno co dělala.Otevřela oči a rozšířily se jí zorničky.Vtom se náhle zúžily na pouhou téměř neviditelnou čárku.Malé ranky se jí zahojily.Vážná zranění dál ještě víc krvácela.Cítil ,že je uvolněná a svěží,jakoby vůbec nebojovala.
"Těď se ukáže tvá výdrž,vlkodlaku."usmála se.Bodla vlkodlaka bleskově kunaiem a on pustil její vlasy.Vyskočila a začala po něm vrhat jehlice.Těžko se jim vlkodlak vyhýbal a v těch úhybných manévrech schytal několik různých škrábanců.Minagana se rozběhla , uchopila svoji katanu a zaútočila na vlkodlaka. Ten zatnul svaly a odrážel útoky svým kunaiem.Byl mimo z toho,že Minagana stále bojuje a nepoužívá přitom element.Ucítil něco tepého na noze.Bleskově se podíval co to je a viděl,že má hlubokou řeznou ránu.Zařval bolestí a vrazil Minaganě kunai pod žebra.Upadnul.Minagana s řeznými ranami a kunaiem mezi žebry zavrávorala.Podívala se na kunai v žebrech.Nevydala ani hlásku,ale vypadalo to,jako by bojovala sama se sebou.Vytáhla pět jehlic.Dvě si zabodla do břcha a tři hodila po vlkodlakovi.Klesla na kolena a zařvala.Zavřela oči a zkřivila tvář.Znovu zavřela oči a vlkodlak viděl jak se jí široce rozšířily zornice a pak zůžily a pořád dokola.Hleděla na nebe v tiché noci.Nakonec se po chvíli boje sam se sebou vrátila do reality.Zornice byly v normálu.Začala řvát bolestí.Svalila se celá na zem a snažila se vytáhnout si kunai.
"Seš v pohodě?"zeptal se vlkodlak přerývavě.
"To bys měl vědět ty.Já tu nebyla."zasípala a nechala kunai v žebrech.
"Končím.Nevydržím toho víc.Sem od tebe dost zraněný."zachraptěl.
"Taky končím,nejsem schopná se pořádně hnout.Nechci tě zabít.Nemám to v úmyslu.Jestli chceš,můžu tě vyléčit."nabídla se Minagana.
"To dokážeš?Jestli ano,byl bych rád,protože to by se hojilo dlouho."pronesl přerývaně.
"Fajn
a toš doufám že se bude líbit